Vážení a milí přátelé,
posledních 17 let jsem strávila celkem se třemi bulíčky- Nelsonem, Áťou a Karolínou.
Svoje zkušenosti jsem se pro Vás snažila uspořádat celkem do sedmi kapitol.
Všechny se dotýkají Vás . protože v nich hovořím o Vaší důslednosti, velkorysosti, Vaší silné vůli a bezmezné trpělivosti .I o tom, jakým hlasem mluvíte a jakou intonaci jste zvyklí používat. Já jsem se třeba dost dlouho učila „štěkat“ hlubším hlasem a dávat povely s razantnějším důrazem, než jsem normálně zvyklá mluvit. Aby bylo bulčovi jasné, že o jejich splnění nepochybuji. A taky v nich mluvím o potřebě naučit se dávat zřetelně najevo radost ze splnění povelu, přímo vybouchnout radostí, slovně a hlavně mimoslovně, řečí těla. Bulíci nereagují jako stroje a nemají vrozenou tak silnou schopnost číst Vám Vaše přání z očí, jako třeba němečtí ovčáci . Často budete potřebovat trpělivosti víc než dost.Jako u lidí. Vždyť bulík je napůl člověk.
Příchodem štěňátka nebo děťátka do rodiny začíná Váš nový život – s jiným denním režimem,finanční a časovou náročností,napínavými zážitky,starostmi a radostmi.
Věřím, že Vám následujících 7 kapitol může pomoci v základní orientaci.